VÝSLEDKY

Výsledky průzkumů jsou velmi proměnlivé, a to i v případě jednotlivých fakult, studijních programů, ale i jejich typů a formy studia. Proto se interně pracuje s výsledky, které umožňují jemnou filtraci napříč různými specifiky. K tomuto nástroji mají přístup všichni zaměstnanci Univerzity Karlovy. Na jednotlivé fakulty je pak distribuována datová matice, aby i informace, které absolventi poskytují v rámci otevřených odpovědí, byly interně vyhodnoceny a případně sjednána náprava.

Pro veřejnost je pak dostupná webová prezentace výsledků u pregraduálních studijních programů, kterou naleznete níže. Pro otevření v novém okně můžete využít tento odkaz.

Většina absolventů je se svým studiem spokojena (76 %).

Více než tři pětiny absolventů (62 %) by na své volbě nic neměnily a šly by studovat stejný studijní program na téže fakultě. Opětovně by univerzitu volilo 83 % absolventů.

Studium mělo vazbu na aktuální poznatky v oboru (souhlas 70 % absolventů), bylo náročné (70 %) a bez pravidelného samostudia by jej nebylo možné absolvovat (70 %). Přitom se na vzdělávání podílel vysoký počet kvalitních vyučujících (74 %).

Z pohledu zázemí a služeb je absolventy dobře hodnocena dostupnost studijní literatury a kvalita knihovnických služeb (81 %) a služby studijních oddělení (75 %).

Dvě třetiny absolventů UK byly v době dotazování v zaměstnaneckém vztahu. Přibližně 14 % respondentů stále studovalo a 9 % podnikalo. Pouze okolo 1 % absolventů bylo nezaměstnáno.

Za nejvhodnější pro svou práci považují výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor zhruba čtyři pětiny absolventů (82 %).

Absolventi v menší míře souhlasí s tím, že studium dostatečně připravuje na působení v mezinárodním prostředí (37 %) a že nabízí dostatečný podíl praktické výuky (33 %).

Z hlediska služeb a zázemí jsou hůře hodnoceny stravovací služby (spokojeno 46 %) a ubytovací služby poskytované kolejemi (41 %).

Pouze mírná většina (52 %) absolventů tvrdí, že je studium připravilo dobře na praxi.

Přes 57 % absolventů by zlepšilo studium vzhledem k profesní praxi. A to především v důrazu na provázanost studia s praxí (90 %), práci s moderními metodami a technologiemi (43 %) a intenzivní výukou cizích jazyků (40 %).

Téměř každý pátý absolvent pracuje mimo absolvovaný obor. U těchto osob jsou nejčastějšími důvody pro práci mimo obor příliš nízké platy v oboru (41 %), obtížné hledání práce v oboru (36 %) a že práce v oboru neodpovídala původní představě absolventa (26 %).

Téměř tři čtvrtiny absolventů jsou se svým doktorským studiem spokojeny. Nespokojených je méně než 10 %.

Více než tři čtvrtiny absolventů by se pro doktorské studium na UK rozhodly znovu. Stejný program na stejné fakultě by zvolilo 61 % absolventů a dalších 14 % by zůstalo na UK v jiném programu nebo na jiné fakultě.

Spolupráce se školitelem je hodnocena vesměs pozitivně. Ve většině aspektů hodnotí přístup školitele více než 70 % absolventů.

Zahraniční pobyty patří mezi nejpřínosnější zkušenosti doktorského studia. Za velmi nebo spíše přínosné je považuje téměř 90 % absolventů, kteří se jich zúčastnili.

Za nejpřínosnější součásti doktorského studia považují absolventi především aktivity spojené s vědeckou prací. Odbornou publikační činnost považuje za přínosnou pro profesní život 89 % absolventů, řešení disertace 88 % a vystupování na konferencích 86 %.

Doktorské studium podle absolventů přispívá k rozvoji široké škály odborných, metodologických i přenositelných dovedností. Nejvýrazněji se rozvíjejí kompetence spojené s odbornou a výzkumnou činností – kritická analýza a syntéza poznatků (85 %), samostatný výzkum (83 %), publikování odborných výsledků (78 %) a metodologické dovednosti (77 %).

Velká část absolventů ve své práci intenzivně využívá dovednosti rozvíjené během doktorského studia. Nejčastěji jde o kritickou analýzu a syntézu odborných poznatků (86 %) a dále o samostatnou odbornou a výzkumnou práci, přizpůsobování se novým situacím a efektivní plánování času (shodně 79 %).

Nezaměstnanost absolventů doktorského studia je velmi nízká – pouze 3 %. Více než 92 % absolventů pracuje, z výrazné většiny v zaměstnaneckém poměru, a přibližně 5 % je na rodičovské dovolené nebo studuje.

Téměř tři čtvrtiny pracujících absolventů působí alespoň částečně v akademické nebo výzkumné sféře. Více než čtvrtina působí výhradně mimo akademické a výzkumné prostředí, což ukazuje na široké možnosti profesního uplatnění absolventů doktorského studia.

Uplatnění absolventů je ve značné míře v souladu s jejich doktorským vzděláním. Na plně odpovídající pozici z hlediska úrovně i oboru pracuje 61 % absolventů, dalších 26 % má shodu alespoň v jedné z těchto oblastí.

Celková spokojenost absolventů s jejich zaměstnáním je vysoká. Přibližně čtyři pětiny jsou se svou prací velmi nebo spíše spokojeny a jen malá menšina je nespokojena.

Absolventi jsou se svými příjmy obecně spíše spokojeni. Velmi nebo spíše spokojeno je přibližně 59 % absolventů, průměrný hrubý měsíční příjem činí zhruba 66 tisíc Kč v případě absolventů pracujících v ČR a přes 100 tisíc Kč u absolventů pracujících v zahraničí.

Nejnáročnějšími částmi doktorského studia jsou odborná publikační činnost a řešení disertační práce. Obě tyto povinnosti označilo za náročné zhruba 69 % absolventů.

Přínos povinných kurzů a seminářů pro profesní život je ve srovnání s ostatními studijními povinnostmi velmi nízký. Za přínosné je považuje pouze 44 % absolventů.

Finanční ohodnocení patří k výrazným slabinám doktorského studia. Spokojeno s ním bylo pouze 26 % absolventů.

Slabě hodnocena je také nabídka soft-skills kurzů a dalších rozvojových aktivit. S jejich nabídkou bylo spokojeno pouze 32 % absolventů.

Podporu ze strany školy, například studijní či psychologickou, hodnotí pozitivně jen necelých 35 % absolventů.

Další problematickou oblastí jsou možnosti sladění studia s rodinným životem. Kladně je hodnotí jen 40 % absolventů.

Podpora při plánování budoucího profesního uplatnění není běžnou součástí zkušenosti absolventů. Celkem 56 % své budoucí uplatnění s nikým v průběhu studia nekonzultovalo a služeb kariérního poradce na UK využily jen jednotky procent.

Příspěvek doktorského studia k rozvoji některých kompetencí je podstatně slabší než u odborných a výzkumných dovedností. Nejnižší podíl absolventů uvádí výrazný rozvoj u přípravy a řízení projektů a grantů (44 %), etických kompetencí (48 %), týmové práce (49 %) a pedagogických dovedností (50 %).

Ne pro všechny absolventy je pro jejich současnou práci nejvhodnější doktorská úroveň vzdělání. U 28 % absolventů je za nejvhodnější považováno magisterské vzdělání, výjimečně i vzdělání nižší úrovně.

Ne každý absolvent považuje doktorské studium na UK za správnou volbu. Necelá čtvrtina uvádí, že by dnes zvolila buď jinou instituci, nebo by do doktorského studia vůbec nevstoupila.

Přestože jsou příjmy absolventů v průměru poměrně vysoké, mezi jednotlivými absolventy se výrazně liší. Více než třetina z nich má hrubý měsíční příjem nižší než 50 tisíc Kč, tedy hranici přibližně odpovídající průměrné mzdě v ČR.

Mezi sjednaným pracovním úvazkem a celkovým pracovním vytížením absolventů je výrazný rozdíl. Téměř 58 % absolventů obvykle odpracuje více než 40 hodin týdně, přestože úvazek delší než 40 hodin týdně má sjednán jen necelých 8 %.