VÝSLEDKY

Výsledky průzkumů jsou velmi proměnlivé, a to i v případě jednotlivých fakult, studijních programů, ale i jejich typů a formy studia. Proto se interně pracuje s výsledky, které umožňují jemnou filtraci napříč různými specifiky. K tomuto nástroji mají přístup všichni zaměstnanci Univerzity Karlovy. Na jednotlivé fakulty je pak distribuována datová matice, aby i informace, které studenti poskytují v rámci otevřených odpovědí, byly interně vyhodnoceny a případně sjednána náprava.

Pro veřejnost je pak dostupná webová prezentace výsledků u pregraduálních studijních programů, kterou naleznete níže. Pro otevření v novém okně můžete využít tento odkaz.

Většina studentů (67 %) je s kvalitou studijního programu spokojena.

Opětovně by 66 % studentů zvolilo stejný studijní program na stejné fakultě.

Pouze 1,5 % studentů by opětovně nešlo studovat na vysokou školu.

S náplní povinných předmětů je spokojeno 71 % respondentů, s nabídkou povinně volitelných předmětů je spokojen obdobný podíl (74 %).

Výrazná spokojenost studentů je s přístupem a vedením vedoucího závěrečné práce (85 %) a rozvojem kritického myšlení (76 %).

Studenti jsou spokojeni s dostupností elektronických informačních zdrojů (77 % spokojeno), otevírací dobou a lokací knihoven a studoven (74 %) a vybaveností místností pro praktickou výuku (71 %).

Pouze mírná většina studentů (62 %) předpokládá, že dokončí studium ve standardní době.

Se situací, kdy si student chtěl zapsat povinně volitelný předmět, ale kapacita předmětu to neumožňovala, se setkalo 37 % respondentů.

Pouze 55 % si myslí, že je studijní program dobře připravuje na budoucí povolání.

Jen 52 % studentů souhlasí, že je možné bez problémů skloubit osobní život a studium.

S dostupností prostorů k neformálnímu setkání v rámci kampusu je spokojeno pouze 42 % studentů.

Pouze 12 % studentů absolvovalo zahraniční studijní pobyt. Nejčastěji je odrazuje riziko, že nestihnou dokončit studium ve standardní době studia (54 %), finanční důvody (33 %) a rodinné důvody (30 %).

Dvě třetiny studujících hodnotí své doktorské studium celkově pozitivně. Kladně své studium hodnotí 66 % studujících, zatímco nespokojeno je pouze 14 %.

Vstup do studia a počáteční orientace jsou hodnoceny převážně pozitivně – možnost obrátit se v prvních měsících na osoby, které mohou pomoci, hodnotí kladně 79 % studujících a přehlednost a včasnost poskytovaných informací 73 %.

Studující převážně pozitivně hodnotí své studijní a výzkumné zázemí. Odbornou literaturu, knihovny, databáze a elektronické zdroje hodnotí pozitivně 84 % studujících, technické a odborné zázemí 73 %.

Spolupráce se školitelem patří k silnějším stránkám studia. Většinu sledovaných aspektů spolupráce hodnotí pozitivně alespoň čtyři pětiny studujících.

Také spolupráce s dalšími osobami a pracovišti univerzity je hodnocena převážně pozitivně. Zhruba čtyři pětiny studujících pozitivně hodnotí ostatní studující doktorského studia na fakultě nebo ve studijním programu, konzultanty a oddělení s agendou doktorského studia.

Předměty a kurzy jsou hodnoceny převážně pozitivně – odbornou a pedagogickou úroveň vyučujících hodnotí kladně 82 % studujících a způsob hodnocení 79 %.

Zahraniční pobyty jsou hodnoceny jednoznačně pozitivně – za velmi nebo spíše přínosné je považuje 90 % studujících.

Velmi přínosné je také zapojení do grantových projektů – 86 % oceňuje jejich přínos pro odborný rozvoj.

Podmínky pro realizaci disertačního výzkumu jsou hodnoceny převážně pozitivně, zejména dostupnost potřebných dat, materiálů a dalších zdrojů (79 %).

Finanční zabezpečení se s růstem příjmu výrazně zlepšuje. Příjem kolem 35 000 Kč měsíčně představuje hranici, od které považuje velká většina studujících úroveň příjmů z doktorského studia za dostatečnou.

U studujících na začátku 4. ročníku je velmi vysoká míra plnění ostatních povinností individuálního studijního plánu – čtyři pětiny mají splněny všechny nebo téměř všechny povinnosti.

Profesní představy studujících ukazují na výrazný zájem o uplatnění v akademické a výzkumné sféře – 43 % předpokládá své budoucí uplatnění převážně či výhradně zde a dalších 34 % považuje akademickou i neakademickou dráhu za stejně pravděpodobnou.

Zároveň téměř čtvrtina směřuje mimo akademickou a výzkumnou sféru, což ukazuje na širší možnosti profesního uplatnění absolventů.

Hodnocení doktorského studia se s jeho průběhem zhoršuje. Studující v počáteční fázi hodnotí řadu sledovaných oblastí příznivěji než studující v pokročilejších fázích.

Slabší stránkou vstupu do studia je orientace v informačních systémech a základních pravidlech studia – pozitivně ji hodnotí jen asi 55 % studujících.

Prostor ke zlepšení je v hodnocení služeb a nástrojů podporujících studium, jejichž pozitivní hodnocení se pohybuje mezi 45 % a 59 %; jde například o SIS, fakultní webové stránky a newslettery pro doktorandy.

Z pohledu studijního zázemí jsou méně příznivě hodnoceny prostory pro studium a práci (64 %) a především prostory pro setkávání s ostatními studujícími (52 %).

Psychická zátěž je významným problémem doktorského studia. Zhruba polovina studujících uvádí, že je pro ně studium často psychicky náročné nebo stresující, přičemž tento podíl s délkou studia významně roste.

Jen něco přes polovina studujících se cítí být součástí akademické komunity. Pozitivně odpovídá 54 %, zatímco 20 % se naopak součástí akademické komunity necítí.

V oblasti publikační činnosti postrádá zhruba 40 % studujících potřebnou podporu při výběru časopisu či publikační platformy, přípravě rukopisu a financování publikování.

Pro téměř tři pětiny studujících jsou významnou překážkou při přípravě zahraniční mobility omezená finanční podpora a administrativní složitost.

Slabší stránkou realizace disertačního výzkumu jsou možnosti spolupráce a zapojení do výzkumných týmů, pozitivně hodnocené jen 49 % studujících.

Více než polovina studujících považuje příjem spojený s doktorským studiem za nedostatečný, což vede značnou část z nich k další pracovní činnosti – téměř tři pětiny vedle doktorského studia pracují.

Možnost skloubení doktorského studia s pracovními a osobními povinnostmi hodnotí studující méně příznivě. Velmi nebo spíše dobře ji hodnotí 52 % v případě pracovní činnosti a pouze 42 % v případě rodinného a osobního života.

Očekávání ohledně dokončení studia jsou výrazně optimističtější, než bývá skutečnost. Mezi studujícími 6. ročníku jsou nejčastějšími důvody prodlužování studia komplikace při výzkumu a zpracování disertační práce (59 %) a psychické potíže či pocity vyhoření (45 %).